Nejhorší den :-(

Je to tak vážení čtenáři. Dnešek můžu s jistotou zařadit mezi desítku svých nejhorších dní a nebylo by to někde u desítky.

Nemluvím ovšem o vysvědčení.

Rána z čistého, která dnes přišla, nebyla fér. Lidé, kteří za to můžou, si to snad uvědomí, ale pozdě, a pak jen budou žadonit na kolenou, aby se někdo tak skvělý, jako Ing. Irena Lauermannová, vrátil, ale bude pozdě.

Dnes nám odešel důležitý člen našeho školního týmu, dokonce snad i ten nejdůležitější. Odešel nám trýznitel i mučitel, rádce, přítel, kamarád, naše velká máma, která nás vždy chránila, ta, která nám pomáhala, ta, která nás svými požadavky ničila ať už ve škole či na turisťáku, ta, která při nás stála, ta, které vděčíme za 3 nádherné roky strávené spolu, ta krásná, ta chytrá, ta inteligentní, ta rozumná, ta tvrdohlavá, ta svérázná, ta jedinečná, ta dokonalá. Naše třídní. Naše zlato. Naše máma. Naše všechno.

Není to fér. Škola už nebude to, co bývala. Jasně..život jde přece dál, ale už to bude jiné. Jak můžeme pocítit k němu jinému během jednoho roku vztah, který zavládl zde? Já nechci jinou třídní. Já nechci, aby mě k maturitě vedl někdo jiný. Já nechci, abychom se hádali s někým jiným. Já nechci, aby na třídní sraz po letech přišel někdo jiný. Já nechci, aby nás učil někdo jiný. Já nechci, aby mě na maturáku šerpoval někdo jiný. Já chci jenom jí, naší Lauru, a nikoho jiného..nikoho!!!