Co si budeme namlouvat, řídím se do jedné věci pomalu světelnou rychlostí. Nelíbí se mi to a vážně usilovně pracuju na tom, abych v tom nepokračovala. Sama ta osoba mi v tom hodně pomáhá svým chováním.
Chtěla bych si s někým promluvit, ale takovéhle rozhovory se vedou jenom v amerických filmech. Navíc si nejsem jistá, že by tomu dotyčný porozumněl a správně to pochopil (teď se bavím o někom jiném, než v prvním odstavci!).
Nejlepší bude nedělat nic, v tichosti sama trpět a nechat to vyšumět.
Co jiného mi taky zbývá?
Taky si kolikrát říkám, co jiného člověku zbývá... Jednou to vyšumí, třeba to potrvá, ale pak to zmizí mrknutím oka ;) ...
OdpovědětVymazat