Kdo moc přemýšlí...

Co si budeme namlouvat, řídím se do jedné věci pomalu světelnou rychlostí. Nelíbí se mi to a vážně usilovně pracuju na tom, abych v tom nepokračovala. Sama ta osoba mi v tom hodně pomáhá svým chováním.

Chtěla bych si s někým promluvit, ale takovéhle rozhovory se vedou jenom v amerických filmech. Navíc si nejsem jistá, že by tomu dotyčný porozumněl a správně to pochopil (teď se bavím o někom jiném, než v prvním odstavci!).

Nejlepší bude nedělat nic, v tichosti sama trpět a nechat to vyšumět.

Co jiného mi taky zbývá?

Nenávidím....

Nesnáším způsob, jak mluvíš a nenávidím tvoje vlasy.
Nesnáším, když se chováš jako idiot a nenávidím, když zíráš.
Nesnáším tvoje blbý hoperský boty i to, že mě vůbec neznáš.
Nenávidím tě tak, že je mi až zle a zkouším i básnit.
Nesnáším, že musíš mít pořád pravdu a nenávidím, když nedodržíš svoje slovo.
Nesnáším, když mě rozesměješ a ještě víc, když mě rozpláčeš.
Nenávidím tě za to, že jsi tady a žes mi nezavolal.
Nejvíc nenávidím, že tě vůbec, ani trošku neumím nenávidět.
Nedokážu to.

Deníky přečteny

A jako zajímavý...naprosto nesrovnatelný se seriálem, naprosto odlišný..nicméně taky hezký příběh...teď čekáme, až nám Klárka přiveze na Kravatovou party 3. a 4. díl :).

A jestli si myslim, že se stalo to, co si myslim, tak mě asi klepne pepka a se seriálem to bude mít fakt společnej už jenom název a to, že Stefan a Damon jsou bráchové ;)

Remember Me (Nezapomeň na mě)

Film jsem viděla včera. A ještě teď jsem schopná se nad koncem pomalu hystericky rozbrečet. Je to..um...
nejde mi do hlavy, jak je vůbec možný, aby byl někdo schopný natočit film, který vám ještě den po tom, co jste ho viděli, leží v hlavě. Právě jsem dokoukala New Yorku, miluji Tě, ale jediné, na co jsem myslela, bylo Remember Me.
Pořád z toho mám husinu. Znova jsem si pustila posledních pět minut filmu a znovu brečela (brečet je totiž správný). Je to film, který ve vás zanechá takový ten pocit...je to film, který, když dokoukáte, tak dobrou čtvrthodinku (půlhodinku v mém případě) budete jenom sedět a přemýšlet nad tím, co jste právě viděli...

peanut butter

Už chápu, proč je v Americe arašídové (burákové) máslo tááák populární.

Na docela dlouhou dobu tím totiž někomu zalepíte pusu, a pokud jste rodič, který má neskutečně otravný dítě, tak se vám tento výrobek veelice hodíí :D.

jaro je tu :)

ooo yes :) můj krásný jarní outfit, který fakt žeru, a který můžu postnout s tím, že mě fashionistky neroztrhají vejpůůl :)

Růžová se vrátí :)

Miluju facebook a jeho postranní reklamy :D. Díky nim jsem si vzpomněla, že chci zas růžový vlasy a že tentokrát na to půjdu od lesa -> žádný barvení, rovnou připevniti pramínky si nechám :).

Rande se slečnou Pavlou domluveno na 20. dubna 15:00 :).

AND THE PINK WILL BE BAAACK!!! :)

?

Já fakt nevím, čím to je, ale myslím, že má velká blogovací éra už nadobro skončila. Což mě mimochodem děsně štve, páč jsem to měla fakt ráda :).

Poslední dobou ale, zdá se, se nedají najít ta správná témata ke psaní ;). Navíc sem až tak moc lidí nechodí, aby to postřehli, že to tu stojí.

_________________________________

Ok, tak řekněme, že třebas zase začnu blogovat...I mean I'll try at least ;). Dobroš no, jdu vyštrachat nějaké husťácké téma, o kterym si tu něco řeknu ;).

(Co mě vždycky rozhýbe a dokope napsat další článek? ;) když mi přijde na mail koment od někoho naprosto cizího :). Miluju sílu internetu ;))

yes I know

strašně to tu flákám, že? já vím... je to čudné... ne, že by se v mém životě nic nedělo, právě naopak - Praha mi totálně změnila život a hurááá za to!

já se polepším :) možná ;)

We Are The World 25 - Help Haiti

Nová verze We Are The World na pomoc Haiti. K tomu není co dodat, je to krása, je tam Michael Jackson. Poslouchám to už po třetí a pořád slzy padají a mám zimomrauky...